Sesunutí zdi a zeminy u zdi - kdo musí zeď opravit a odstranit zeminu? Opěrná zeď mezi pozemky a rozhrada - rozdíl. Kdo je majitel zdi (pravidlo levé ruky)
Odesláno:
Otevřeno 4746 x
1 odpověď
Host 1992
Babička vlastní starý domek ve středu vesnice, od něj vede zeď k blízké bytovce, ta zeď odděluje na jedné straně babičky dům a bytovku a straně druhé souseda. Zeď se momentálně sesypala a soused požaduje po babičce opravu. Mezi babičky a sousedým pozemkem je asi metr a půl výškový rozdíl, babička má pozemek nahoře, takže se nesesypala jenom zeď, ale i celá zem v tom metru a půl pod ní. Vím, že dřív platilo pravidlo, že člověk zodpovídal za zeď nebo plot po levé ruce svého pozemku, platí to stále? Ale také jsem četla, že zeď je součástí pozemku, jehož sesunutí brání. Je v tomto případě rozdíl mezi opěrnou zdí a rozhradou? Co by se dělo v situaci, kdy 80ti letá babička 150 tisíc na opravu zdi mít nebude? Děkuji.
Mgr. Veronika Robotková (advokát)
Dobrý den,
rozhodující je, zda je předmětná zeď ve vlastnictví Vaši babičky a nejedná se tedy ve smyslu ust. § 1024 NOZ o zeď společnou.
Hranice mezi pozemky ukazují tzv. rozhrady. Za rozhradu se dle nového občanského zákoníku považuje plot, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky. Kde jsou rozhrady dvojité nebo kde je vlastnictví rozděleno, udržuje každý svým nákladem, co je jeho. Pokud se neprokáže opak, považují se rozhrady mezi sousedními pozemky za společné. Společnou zeď může každý na své straně nejen používat, ale zároveň ji také musí udržovat.
Patří-li zeď do výlučného vlastnictví Vaší babičky, bude se aplikovat ust. § 1026 NOZ, dle něhož platí, že vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda.
Je-li Váš soused přesvědčen, že Vaše babička zanedbala péči o zeď do té míry, že se zeď sesypala a zároveň mu v příčinné souvislosti s tím vznikla nebo hrozí škoda na majetku, kterou lze vyjádřit v penězích, může se soused domáhat obnovení. V krajním případě i soudní cestou. (ust. § 1027 NOZ).
Obnovení zídky (či vybudování jiného oplocení) se pak může soused domáhat rovněž tehdy, hrozí-li, že se hranice mezi pozemky stane neznatelná (§ 1026 NOZ).
Vzhledem k Vámi uvedeným skutečnostem nevidím problém s povinností postavit zeď jako rozhradu, aby došlo k oddělení pozemků, neboť dle výše uvedeného vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, popř. lze situaci řešit jiným i provizorním plotem. Větší problémem je sesuv země, která se sesypala na sousední pozemek. Zde soused může být úspěšný, bude-li se např. u stavebního úřadu domáhat, aby Vaše babička závadný stav odstranila.
Je mi jasné, že 80ti letá babička sama sesuv pozemku řešit nemůže. Bohužel prokáže-li se, že je soused v právu a má nárok na odstranění sesuvu půdy a zabránění dalším sesuvům, nezbude Vám nic jiného než danou situaci řešit. Pokud již babička toho sama není schopna, je namístě aby se rozhodla, jak se svou nemovitostí naloží. Tedy je možné nemovitost za života darovat a zřídit si v ní věcné břemeno (služebnost) doživotního bydlení. Poté by tato povinnost přešla na nového vlastníka, který by do opravy meze investoval, a babička by mohla ve svém domečku nerušeně žít, neboť veškeré spory by soused musel řešit s novým majitelem domu.
rozhodující je, zda je předmětná zeď ve vlastnictví Vaši babičky a nejedná se tedy ve smyslu ust. § 1024 NOZ o zeď společnou.
Hranice mezi pozemky ukazují tzv. rozhrady. Za rozhradu se dle nového občanského zákoníku považuje plot, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky. Kde jsou rozhrady dvojité nebo kde je vlastnictví rozděleno, udržuje každý svým nákladem, co je jeho. Pokud se neprokáže opak, považují se rozhrady mezi sousedními pozemky za společné. Společnou zeď může každý na své straně nejen používat, ale zároveň ji také musí udržovat.
Patří-li zeď do výlučného vlastnictví Vaší babičky, bude se aplikovat ust. § 1026 NOZ, dle něhož platí, že vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda.
Je-li Váš soused přesvědčen, že Vaše babička zanedbala péči o zeď do té míry, že se zeď sesypala a zároveň mu v příčinné souvislosti s tím vznikla nebo hrozí škoda na majetku, kterou lze vyjádřit v penězích, může se soused domáhat obnovení. V krajním případě i soudní cestou. (ust. § 1027 NOZ).
Obnovení zídky (či vybudování jiného oplocení) se pak může soused domáhat rovněž tehdy, hrozí-li, že se hranice mezi pozemky stane neznatelná (§ 1026 NOZ).
Vzhledem k Vámi uvedeným skutečnostem nevidím problém s povinností postavit zeď jako rozhradu, aby došlo k oddělení pozemků, neboť dle výše uvedeného vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, popř. lze situaci řešit jiným i provizorním plotem. Větší problémem je sesuv země, která se sesypala na sousední pozemek. Zde soused může být úspěšný, bude-li se např. u stavebního úřadu domáhat, aby Vaše babička závadný stav odstranila.
Je mi jasné, že 80ti letá babička sama sesuv pozemku řešit nemůže. Bohužel prokáže-li se, že je soused v právu a má nárok na odstranění sesuvu půdy a zabránění dalším sesuvům, nezbude Vám nic jiného než danou situaci řešit. Pokud již babička toho sama není schopna, je namístě aby se rozhodla, jak se svou nemovitostí naloží. Tedy je možné nemovitost za života darovat a zřídit si v ní věcné břemeno (služebnost) doživotního bydlení. Poté by tato povinnost přešla na nového vlastníka, který by do opravy meze investoval, a babička by mohla ve svém domečku nerušeně žít, neboť veškeré spory by soused musel řešit s novým majitelem domu.